V exilu žijící ruský spisovatel Maxim Osipov se souborem Kámen, nůžky, papír a jiné povídky představuje českému publiku vůbec poprvé. Ve své knize mistrně vykresluje atmosféru ruské provincie posledních několika desetiletí. Melancholie ruské duše, láska k divadlu a literatuře, lidská solidarita i bezohlednost, bezpráví, všudypřítomná korupce a rezignace na jakýkoliv odpor, to vše čtenář v Osipovových povídkách najde. Texty v jeho povídkové sbírce jsou tragikomické, existenciální, plné nadsázky a komických či bizarních postav, jejichž prostřednictvím Osipov po svém zkoumá univerzální témata, jako jsou podoby lidské osamělosti, řád a svoboda. Život, který autor popisuje, je často bezútěšný, temný a plný ztrát, ale přesto se v něm najde i místo pro lásku a obyčejné lidské štěstí. Jako by k nám chvílemi promlouval Gogol nebo Čechov, ovšem v době, kdy už má ruská společnost za sebou komunistickou totalitu, rozvrat a ponížení devadesátých let i nástup nové diktatury. Kulisy se mění, ale velká témata i všechny figury a figurky zůstávají na scéně.
 Příběhy v tomto svazku zachycují lékaře, herce, scenáristy, učitele, podnikatele, místní politické šéfy i obyčejné zločince, jejichž cesty se protínají nepředvídatelnými, ale zcela přirozenými způsoby: v nemocničním pokoji, v učebnách, kancelářích a policejních služebnách, ve vlacích nebo na nádraží. Často nečekaná setkání vedou ke katastrofám, velkým i menším zjevením a příležitostně také k naději na vykoupení.
 
 
 
 
Uznávaný ruský spisovatel a kardiolog Maxim Osipov se narodil v roce 1963, vystudoval lékařskou a matematicko-fyzikální fakultu v Moskvě, později působil na Kalifornské univerzitě v San Franciscu. Po návratu do vlasti pokračoval v lékařské praxi, je spoluautorem knihy o klinické echokardiografii, nejznámější příručky o této specializaci v ruštině. Založil nakladatelství Praktika, následně pracoval v nemocnici v ruské Taruse.
 Za své prózy, eseje a divadelní hry Osipov obdržel mimo jiné cenu časopisu Inostrannaja literatura za rok 2017, německou Internationaler Literaturpreis (Berlín, 2018), dále cenu Read Russia (Moskva / New York, 2020) a nizozemskou Europese Literatuurprijs (Haag 2022). Jeho díla byla přeložena do bezmála dvacítky jazyků. Sbírku Kámen, nůžky, papír a jiné povídky s úspěchem vydal v USA.
 V Taruse nedaleko Moskvy žil, psal a pracoval jako lékař až do března 2022. Po ruské invazi na Ukrajinu odjel do Arménie, posléze do Německa a od září 2022 žije v Nizozemsku, kde působí jako hostující spisovatel a vyučuje ruskou literaturu na univerzitě v Leidenu. Na jaře 2023 založil nezávislý literární časopis Pátá vlna, jehož název odkazuje k páté vlně ruské emigrace za posledních zhruba sto let.